Jak jsme se zachovali k lidem z prvního fotovoltaického boomu

Fotovoltaická revoluce (2008-2010) v České republice začala s velkým nadšením. První investoři, kteří využili legislativní podporu a štědře nastavené výkupní ceny, se rychle pustili do stavby fotovoltaik. Dnes se na tyto průkopníky obnovitelných zdrojů často díváme skrze termín „solární baroni“, který se stal symbolem určitého odporu veřejnosti.

Realita těchto lidí je ale mnohem složitější. Výkupní ceny a zelené bonusy, které byly zpočátku velmi štědré, se během několika let snížily na méně než osminu původní hodnoty. Tento dramatický pokles měl za následek prodloužení návratnosti investice o desítky let a zklamání investorů.

První kroky k ekologii a soběstačnosti

Mezi lidmi, kteří se rozhodli využít podmínek prvního fotovoltaického boomu, bylo i velké množství našich zákazníků. Mnozí z nich se rozhodli investovat do fotovoltaické elektrárny s jasnou vizí: úspora provozních nákladů nemovitosti, příspěvek k ekologii a energetická nezávislost.

Byli i tací, kteří si chtěli splnit sen a pořídit si moderní technologii až do té míry, že si komponenty sehnali sami, a společnost SOLLARIS požádali jen o zprovoznění a revizi systému, aby byl schopný provozu.

A tak si jeden z našich klientů (příklad za všechny) pořídil fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 5 kWp. V době pořízení byla administrativa relativně jednoduchá: stačilo pořídit licenci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), začít vyrábět elektřinu a přijímat zelené bonusy jako formu odměny za ekologickou výrobu, která zkracovala návratnost investice do FVE.

Z mýtu „solárního barona“ k realitě drobných malovýrobců

Důležité je si uvědomit, že ne všichni, kteří investovali do fotovoltaiky, byli movití podnikatelé. Mnozí z těchto investorů byli běžní lidé, kteří hledali úspory pro svou domácnost, a připravovali si půdu pro spokojenější důchod s menšími náklady. Ať už šlo o jakýkoliv záměr, tito lidé pouze využili možnost, kterou jim nabídl tehdejší systém podpory.

A jak jsou na tom dnes? Fotovoltaické elektrárny, které byly instalovány před čtrnácti lety plně neodpovídají požadavkům současných podmínek distribučních sítí. Nemají bateriové systémy a s tím související třífázové střídače. Domácnosti kvůli tomu nejsou schopny využít větší množství vyrobené elektrické energie, a tak ji odesílají do přenosové sítě. Distribuční společnosti na tuto situaci reagují dopisy, které informují o nízkých či záporných výkupních cenách. To u domácností vyvolává oprávněné obavy z ekonomického smyslu provozu vlastních elektráren, protože i námi výše zmíněný majitel 5 kWh FVE v současné době přijímá zisk v řádu stovek korun za celý rok.

Lidé se ale svých snů neradi vzdávají! A tak je tu opět český paradox, který patrně nemá po světě velké množství obdob. Domácnosti, které v solární energii vidí přínos nahrazují fotovoltaické systémy prvního boomu a nechávají si nainstalovat modernější, jejichž provoz není zatížen poplatky, požadavky a nevolí českých zákonodárců. Jen škoda původních panelů, které nebudou moci být využity celou svou životnost. Je to nejen plýtvání finančními prostředky, ale i přírodními zdroji, které byly využity k jejich výrobě.

Jak se v průběhu let měnily slíbené podmínky

Od doby prvního fotovoltaického boomu se podmínky pro vlastníky FVE výrazně změnily:

• První a druhá solární daň: Zavedení těchto daní znamenalo dramatické snížení příjmů ze solárních elektráren, což bylo pro mnohé investory finanční ranou.
• Složitější administrativa: Zatímco dříve stačilo jednoduché vyúčtování, dnes musí drobní výrobci:

1. • Vést podvojné účetnictví.
   • Každoročně obnovovat kvalifikovaný elektronický podpis.
   • Platit veškeré odvody jako podnikatelé.

• Záporné výkupní ceny: V určitých obdobích jsou výkupní ceny natolik nepříznivé, že provozovatelé musí za svou produkci dokonce platit.

Modernizace jako cesta k energetické svobodě

Dnešní doba přináší průkopníkům v solární energii výzvy, ale také nové možnosti, které mohou přispět k větší energetické soběstačnosti a dlouhodobým úsporám. Jednou z nich je modernizace stávajících elektráren pomocí bateriových systému, které:

• Snižují závislost na distribuční síti: Výroba elektřiny se stává efektivnější, protože vlastníci mohou energii ukládat a spotřebovávat sami.
• Elimininují vliv výkupních cen. Bateriový systém umožňuje provozovat FVE bez ohledu na aktuální ceny na trhu.
• Zajistit ochranu před změnami legislativy. Soběstačnost znamená méně závislosti na státní politice.

Budoucnost a otázky k zamyšlení

Příběh prvního fotovoltaického boomu je příkladem toho, jak dobře míněná podpora může následně selhat kvůli nedostatečné přípravě a změně podmínek. Byla Česká republika připravena na nástup fotovoltaiky, nebo došlo k podcenění legislativní i technologické přípravy? A jaké kroky by bylo potřeba učinit, aby podobné problémy nevznikaly v budoucnu?